Sony Ericsson G700 - ovladatelnost nadevše (recenze) |
Jozef Cmar | |||
Úterý, 23. září 2008 | |||
Na několik týdnů se mi do ruky dostal jeden z nových smartphonů Sony Ericssonu, konkrétně model G700. Původně se mi tento model vůbec nelíbil, obzvláště ve srovnání s G900. Jaký tedy Sony Ericsson G700 vlastně je? Jedná se o výborný smartphone, nebo výrazný krok zpět? Odpověd vám dá následující recenze. Na telefonu mě na první pohled zaujaly především sympatické rozměry 106 x 49 x 13 milimetrů a hmotnost 99 gramů. Přední straně dominuje dostatečně velký dotykový displej s úhlopříčkou 2,4 palce, který je schopen zobrazit až 260 000 barev. Podobně jako jeho předchůdci mu čitelnost na slunci nedělá větší problémy. Ve srovnání s dřívějšími telefony ale mám pocit, že displej je celkově o něco tvrdší. Je třeba vyvinout výrazně větší sílu proto, aby telefon zareagoval na dotyk. Nevím, zdali to byl záměr a co bylo tímto řešením sledováno (pravděpodobně vyšší odolnost displeje, který samozřejmě patří k částem s nejvyšší náchylností na poškození), ale předchozí řešení se mi líbilo více. Přímo pod displejem se skrývá hlavní inovace a trumf tohoto telefonu, kterým jsou kontextové klávesy. Telefon je tak nyní možné kompletně ovládat bez dotykového displeje, navíc pohodlně jednou rukou. Toto řešení si zaslouží jen a pouze superlativy, pevně věřím, že se s ním nesetkáváme naposledy. Všechna tlačítka jsou dostatečně velká a mají jistý a příjemný stisk. Na levé straně se nachází konektor Fast-port, pod kterým se ukrývá slot na paměťové karty Memory Stick Micro, který je chráněn krytkou. Paměťová karta mi ale ve slotu přišla docela utopená, bez pomoci stylusu je nemožné ji dostat z nebo do telefonu. Dále se na levém boku nachází tlačítko zamykání telefonu. I toto řešení se mi velmi líbí, stačí jediný krátký stisk a telefon je okamžitě zamknutý nebo odemknutý. Na pravém boku se nachází dvojtlačítko regulace hlasitosti a také spoušť fotoaparátu. Spodní hrana je naprosto strohá, zajímavější je to nahoře, kde se v levém boku nachází stylus a nechybí ani zapínací tlačítko. Na zadní straně se nachází fotoaparát doplněný dvojicí LED diod. Pod zadním krytem se nachází standardní baterie BST-33, která při běžném používání vydrží telefon zásobovat energií přibližně 3 dny. Po spuštění vás přivítá inovovaná standby obrazovka, která může mít až tři podoby. Dvě z nich jsou docela nezajímavé, při jedné totiž na displeji kromě hodin nemáte nic a druhou známe již z modelů P1i a W960i, kdy je na displeji zobrazeno 15 ikon. Sami si můžete zvolit, jaké funkce jim přiřadíte, vybrat se dá i jejich ikona, takže výsledkem může být velmi pěkná standby obrazovka sladěná s vaším schémátkem. Tím nejzajímavějším jsou ale tzv. panely. K těm se dostanete pomocí tlačítek doprava a doleva a jsou velmi užitečné. Místo dlouhých vět bude lepší odkázat vás na obrázky, které vám o jejich funkci poví více. Sami si můžete nastavit, které panely chcete mít v nabídce a díky tomu lze vytvořit úvodní obrazovku tak, aby vám maximálně seděla a zpříjemnila vám ovládání telefonu. Po delším zkoušení mohu říci, že panely jsou skutečně výborná věc, která práci s telefonem výrazně zrychlí. Líbí se mi také rychlost posouvání, telefon je mění velmi rychle, takže nejste nuceni čekat. Změnou prošla také celá grafika menu, tady si ale trofuám tvrdit, že změna je směrem k horšímu. Někomu se rpavděpodobně nový vzhled líbí, já jsem se ale hned na začátku zařadil k jeho odpůrcům a stále jím jsem. Pokud totiž chce Sony Ericsson dostat UIQ3 mezi běžné uživatele, měl by jim nabídnout alespoň trochu atraktivní podobu hlavní nabídky. Použité světle-šedo-modré ikony mi přijdou takové nijaké, nevýrazné. V některých podmenu jsem se skoro ztrácel, protože není na první pohled poznat, k čemu vlastně daná ikona slouží. Samozřejmě si lze podnabídky nechat zobrazit ve formě sloupce, kde vidíte jejich názvy, ale tohle řešení je ve spoustě situací méně rychlé, protože je třeba dlouze listovat. Sice je operační systém UIQ3 odemknut, takže si lze nahrát vlastní ikony, na to si ale spousta uživatelů netroufá. tady vidím docela mezeru u Sony ericssonu, nachystat nějaké atraktivní balíčky ikon a indikátorů baterky a signálu, které budou sladěny se schématem není nemožné a telefon by vypadal mnohem atraktivněji. Více změn se v operačním systému neudálo, takž jen stručně: telefon disponuje rozsáhlým telefonním seznamem, který využívá sdílenou kapacitu paměti. Ke každému kontaktu lze uložit desítky podrobností, díky sdílené paměti anvíc nejste nijak limitováni počtem kontaktů nebo položek. Kontakty lze snadno a rychle zálohovat na paměťovou kartu. Také paměť na SMS zprávy je sdílená, za toto si výrobce zaslouží pochvalu. Prohlížení internetu je možné pomocí integrovaného prohlížeče Opera. vzhledem k přítomnosti UIQ3 nepřekvapí, že si přímo v telefonu můžete prohlížet dokumeny Word, Excel, PowerPoint a také soubory ve formátu PDF. Organizační funkce jsou na velmi vysoké úrovni, nechybí propracovaný kalendář, budík, úkolovník, poznámky, diktafon, převodník měn , kalkulačka, stopky a odpočet. Galerie ve stylu telefonů na platformě A200 najde uplatnění při přehrávání hudby nebo filmů. Díky podpoře A2DP si užijete také bezdrátový poslech hudby. Nechybí ani rádio s RDS a aplikace TrackID, pomocí které snadno a rychle zjistíte více informací o aktuálně přehrávané skladbě. Jak jsem se zmínil již při popsiu vzhledu, na zadní straně se nachází digitální fotoaparát. Produkuje fotografie o rozlišení až 3,2 megapixelu, přesto jeho kvalitu nemůžu pochválit. Chybí mu totiž to nejdůležitější - autofocus. Fotografie nejsou vyloženě špatné, ale rozhodně nečekejte, že budete pomocí G700 vytvářet kvalitní snímky. Pro fotografie je typická neostrost po celé ploše snímku, často se setkáváme také s přepaly, navíc vlivem nepříliš citelné komprese se občas detaily slévají a vytváří spíše olejomalby. Telefonu sice nechybí široké možnosti anstavení a různé efekty, to ale kvalitu fotek nezachrání. Zkrátka a dobře lépe by bylo, kdyby telefon žádný fotoaparát neměl ( když už nemohl dostat autofocus). Nechybí samozřejmě možnost natáčet video, co mě ale překvapilo více je dvojice přisvětlovacích LED diod. Sice kvalitu snímků při horším osvětlení nevylepší, zato se dají skvěle použít jako světlo. Tady si můžete prohlédnout snímky pořízené fotoaparátem G700. Z důvodů omezení naší galerie jsou fotky výrazně zmenšené, pokud si je chcete prohlédnout v původní velikosti, můžete si je stáhnout zde nebo tady. Co nepotěší je popis hardwaru a možností připojení. bohužel Sony Ericsson stále nevyslyšel nářky uživatelů a do svých telefonů montuje procesory s taktem pouhých 200 MHz, které nejsou pro smartphony tohoto typu rozhodně tím pravým. Kapacita operační paměti je v pořádku, 128 MB je více než dostatečná hodnota, která se stará o hladký běh telefonu i při větším množství současně spuštěných aplikací. nakonec se dostáváme k možnostem připojení. Tady je bohužel situace až katastrofická, telefon totiž zvládne pouze GPRS a UMTS, tedy stejné technologie jako vůbec první smartphone na platformě UIQ3 - model M600i. Chybí jak EDGE, které by se v naší republice velmi hodilo, tak i HSDPA, o Wi-Fi ani nemluvě. také o integrovaném GPS modulu si zákazníci společnosti Sony Ericsson mohou nechat jen zdát. Veliká škoda, operační systém je kvalitní, telefony jsou pěkné, ale bez pořádné výbavy to prostě nepůjde. Vnitřní paměť je velmi příjemných 160 MB, tu lze samozřejmě rozšířit pomocí paměťových karet. Hlavní výhody: Kontextové klávesy Svkělá ovladatelnost jednou rukou Vylepšená standby obrazovka Dostatek operační paměti RAM LED diody Hlavní nedostatky: Chybí EDGE, HSDPA a Wi-Fi Chytré telefony od SE stále nemají GPS Fotoaparát by si zasloužil autofocus Procesor zase vyšší frekvenci Nepříliš povedený vzhled menu Vyřknout jednoznačný závěr o Sony Ericssonu G700 si netroufám. Kdykoliv se chystám jej za něco pochválit, hned se objeví něco, co bych naopak měl kritizovat. A tak to jde stále dokola. Podobné dojmy mám u Sony Ericssonu G900, tam jsou ale přibližně opačné. Sony Ericsson G700 je bezpochyby skvěle ovladatelné zařízení. Sice bych místo obyčejné klávesnice více uvítal QWERTY, ale chápu že prob ěžné uživatele je telefon takto bližší. Jinak si ale nepamatuji, že bych se mi některý telefon ovládal tak pohodlně. Mohou za to především kontextové klávesy a čtyřsměrové ovládací tlačítko potvrzujícím středem. Konečně je tedy možné ovládat vás smarptohne bez dotakového displeje. Několik lidí v mém okolí Sony Ericsson G700i běžně používalo a na mé upozornění, že má i dotykový displej, se tvářili překvapeně. A nediím se, dotykový displej totiž skutečně není k ovládání potřeba. Nikde nejste nuceni jej používat, ale jsou situace, kde je to pro vás výhodné. Kontextové klávesy jsou pro mě hlavní výhodou celého telefonu. těmi dalšími je inovovaná standby obrazovka a dostatečná kapacita operační paměti RAM. Tím jsem vyčerpal to dobré, teď pojďme k tomu horšímu. Především chybí rychlá data, procesor a GPS. Absence autofocusu mi také přijde nelogická, zvlášť ve spojení s docela vsokým rozlišením fotoaparátu. Prodávat se bude sice i verze bez něj, ale je otázkou, o kolik bude levnější. Spekuluje se u ní o podpoře Wi-Fi, jak vše bude ve skutečnosti ještě uvidíme. Pro někoho, kdo se chce seznámit se světem chytrých telefonů a UIQ3 je G700 skvělá volba. na telefon si velmi rychle zvykne a bude se mu skvěle ovládat. S tím ale porostou jeho nároky a ty G700 nebude schopná splnit. A co je ještě horší, v portfoliu sony Ericssonu nenajde žádný model, který by G700 plně nahradil. Sice je zde G900 s lepším fotoaparátem a wi-Fi, té ale chybí konttextové klávesy. A ačkoliv se to možná nezdá, jejich absence je po zkušenosti s G700 velmi citelná. Takže tady máme dvojici smarptohnů řady G. Jeden se skvěle ovládá, ale má omezenou výbavu. Druhý je na tom ve výbavě o něco lépe, o to hůře se ale ovládá. Kterému dají uživatelé přednost? Sony Ericsson G700 lze zakoupit na X-Store.CZ
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. |