Forum |
| Hudba levně - recenze Sony Ericssonu Spiro | | Tisk | |
Sdílení:
| Jozef Cmar | |
| Neděle, 3. říjen 2010 | |
Sony Ericsson v poslední době opouští kategorii levných telefonů a zaměřuje se především na chytré telefony a komunikátory, zatím ale nehodlá úplně opustit ani levnější přístroje, které sice negenerují nijak závratný zisk, zato ale zvyšují celkový počet prodaných telefonů a šíří dobré podvědomí o značce i k těm uživatelům, kteří za mobil nechtějí příliš utrácet. Vyloženě prototypem takové přístroje je Sony Ericsson Spiro, který za cenu na hranici dvou tisíc korun nabídne dostatek základních a nejčastěji používaných funkcí, pěkný a příjemný vzhled a jako bonus dvojici standardních konektorů. Dnes vám přinášíme jeho recenzi.
    Sony Ericsson Spiro byl představený již před několika měsíci a nedávno se dostal i na ten náš trh, na rozdíl od mnoha novinek se tak ale stalo bez nějakého mediálního zájmu a není se co divit. Telefon svou cenou patří k nejlevnějším modelům v portfoliu společnosti Sony Ericsson a také jeho vzhled není nijak extravagantní. Právě jím a konstrukcí začneme naši recenzi. Když jsem telefon viděl poprvé na tiskových fotografiích, nezaujal mě prakticky ničím. Zkrátka obyčejný nenápadný telefon. Skutečnost to pak jen potvrzuje, Spiro skutečně není určeno zákazníkům, kteří si potrpí na extravagantní vzhled. Přední straně dominuje dostatečně rozměrný displej, který nabízí úhlopříčku 2,2 palce a je schopný zobrazit až 262 tisíc barev. To vše při velmi pěkném rozlišením 240 x 320 pixelů, které v takto levných telefonech zatím nejsme zvyklí potkávat příliš často. Při přímém srovnání se sice displej nevyrovná dražším kolegům (barvy jsou o něco méně výrazné), ale i tak je dostatečně pěkný a dobře čitelný. Rozměry i rozlišení jsou velmi dobře zvoleny pro časté používání. Pod displejem se nachází logo Walkman a také nápis stejného ražení. Ještě o něco níže se nachází ovládací tlačítka v obvyklém složení. Najdeme zde dvojici kontextových kláves, červený a zelený telefon, čtyřsměrové tlačítko s potvrzujícím středem, korekční tlačítko c a nakonec také klávesu se zakroucenou šipkou. Ta ale neslouží pro přepínání spuštěných aplikací, jak jsme zvyklí u dražších telefonů, ale najdeme zde seznam zkratek. Zkušenější uživatelé už v této chvíli tuší, že telefon neběží na plnohodnotné platformě A200, tomuto se ale budeme věnovat o něco později. Tlačítka nejsou zrovna rozměrná, naopak jsou spíše malá, práce s nimi je ale přesto docela pohodlná. Alespoň a předpokladu, že nemáte veliké prsty.     Velmi malá je především dvojice tlačítek se symboly červeného a zeleného telefonu, ta jsou ale naštěstí o něco vyvýšena, takže přes jejich malou velikost nedochází k přehmatům. Co bych ale uvítal je větší velikost čtyřsměrového tlačítka a také potvrzující střed by mohl být výraznější. Po několika telefonech Sony Ericsson, které jsem velmi chválil za pohodlná tlačítka a skvělou ovladatelnost je Spiro opět krokem trochu zpátky. Mladší uživatelé si na tlačítka rychle zvyknou, přesto mohli být pohodlnější. Bohužel pro Spiro jsem jen nedávno recenzoval třeba model Zylo, kde byla tlačítka skutečně precizní. Po vysunutí se objeví nepříliš veliká, ale dostatečně pohodlná alfanumerická klávesnice, se kterou se skvěle pracuje. Zásluhu na tom mají především rozměrná tlačítka, určitě bych ale ocenil nějaké hmatové rozlišení jednotlivých tlačítek. To je totiž velmi nevýrazné a na klávesnici je při psaní potřeba se dívat. Ovladatelnost jako celek je na dobré úrovni, na poslední modely od Sony Ericssonu ale Spiro docela ztrácí, laťka je zkrátka nastavená příliš vysoko. Na pravé straně se nachází velmi rozměrné tlačítko, které slouží pro regulaci hlasitosti. Na délku má přes dva centimetry a ačkoliv prakticky nevystupuje nad okolní povrch, díky jeho rozměrům se s ním pracuje velmi dobře. Uprostřed horní hrany se nachází standardní 3,5 mm audio konektor jack, takže si můžete připojit jakákoliv vlastní sluchátka bez nutnosti shánění nějaké redukce. Oceňuji také umístění uprostřed horní hrany, přesně tam totiž podle mě hudební konektor patří tak, aby se telefon i s připojenými sluchátky dal bez problémů schovat do kapsy. V horní části levého boku se pak nachází druhý z dvojice standardních konektorů, tentokrát se jedná o microUSB konektor. V balení od výrobce sice žádný datový kabel nenajdete, díky univerzálnímu konektoru je ale jeho pořízení otázkou několika desetikorun.        Na zadní straně se nachází čočka integrovaného digitálního fotoaparátu, nechybí ani logo a nápis Sony Ericsson a také ještě jednou zobrazené logo Walkman. Z celkových rozměrů přístroje 92 x 48 x 17 milimetrů je asi každému jasné, že před sebou máme velmi malý telefon, což ještě umocňují zakulacené rohy přístroje. Osobně bych ale očekával trochu menší tloušťku, 17 milimetrů není v dnešní době zrovna málo. Potěší alespoň celková hmotnost, která se zastavila přesně na hranici devadesáti gramů. Pokud uvážíme výbavu přístroje myslím si, že i ta hmotnost by mohla být ještě o něco menší. Telefon jako celek na mě působí velmi kvalitním dojmem, nikde nic nevrže a vše je naprosto pevné. Platí to jak pro zadní kryt, který se snadno sundává, ale na svém místě pevně drží, tak i pro vysouvací konstrukci. U telefonů Sony Ericsson jsme dříve bývali zvyklí, že vysouvací konstrukce nebyla vždy vyrobená naprosto precizně, u posledních telefonů značky je ale cítit výrazný posun vpřed a podobné problémy jsou naštěstí již minulostí. Vysouvací mechanizmus se u modelu Spiro ani nehne na žádnou ze stran a ani při důkladném promačkání přístroje se z jeho útrob neozývá žádný nepěkný zvuk. Celkem by se telefon měl prodávat hned ve čtveřici barev, u nás je zatím oficiálně k dispozici jediná a to tak, kterou si můžete prohlédnout na fotografiích v této recenzi. U podobně zaměřeného telefonu ale v brzké době očekávám také příchod dalších barevných variant. Pod zadním krytem se nachází baterie s kapacitou 1000 mAh, což je velmi slušná hodnota, která telefonu při běžném používání vystačí klidně na 4 až 5 dní. U telefonu, jako je Spiro, se neočekávají desítky hovorů a stovky SMS týdně, tím spíše vysoká kapacita baterie překvapí. Pod zadním krytem se nachází i slot na paměťovou kartu microSD, který určitě brzy využijete. Vnitřní paměť přístroje je totiž pouhých 5 MB, což není moc.         Vzhled telefonu máme zdárně za sebou, pojďme se podívat na uživatelské prostředí. Tady si hned na začátek dovolím malou odbočku a vysvětlení, na čem vlastně Sony Ericsson Spiro běží a jaké funkce můžete očekávat. Pokud jste trochu zkušení uživatelé a měli jste tu čest pracovat s některým z moderních telefonů na platformě A200 (třeba C702, W910 a další telefony bez otevřeného operačního systému a podporující EDGE i HSDPA současně), na první pohled zjistíte, že se uživatelské prostředí u modelu Spiro této platformě v mnoha ohledech podobá. Přesto se ale o plnohodnotnou platformu A200 nejedná, jedná se pouze o modifikovanou verzi prostředí, které pro levné telefony Sony Ericsson dodává společnost Sagem. Nutno ale hned na počátku uznat, že prostředí je skutečně hodně upravené a většina funkcí kopíruje moderní telefony Sony Ericsson. Mě osobně už přijde použití této platformy zbytečné, přináší to pro uživatele zbytečný zmatek v jednotlivých modelových řadách (a třeba mě to komplikuje screenování telefonu, proto jsem tentokrát přistoupil na prosté fotografie, na kterých vám ukážu hlavní součásti uživatelského prostředí). Pokud zvážím, že na A200 je postavený třeba i velmi levný model Naite, který stojí jen o pár stokorun více, je použití platformy od francouzského výrobce zbytečné. Sice zde najdeme většinu moderních funkcí, jako je rychlé vyhledávání přímo z úvodní obrazovky nebo třeba zobrazení zpráv ve formě konverzací, na některé funkce rovnou zapomeňte a jednou z nich je třeba také multitasking. Více aplikací si na modelu Spiro rozhodně současně nespustíte. Tolik jen krátké vysvětlení na začátek. Hlavním důvodem pro vysvětlení je skutečnost, že někteří uživatelé si kupují telefony jako je Spiro v domnění, že se jedná o plnohodnotný Sony Ericsson a pak jsou zklamáni v tom směru, že jim některé funkce chybí nebo jim společnost nedává takovou podporu. Také toto je důvod, proč by Sony Ericsson měl podle mého toto řešení (i když je plně funkční a běžného uživatele nijak neomezuje) opustit.  Pojďme se ale nyní podívat na samotný telefon a jeho ovládací prostředí. Na úvodní obrazovce najdete jednak aktuální stav signálu a baterie, dále také název vašeho operátora, čas a datum. Na rozdíl od jiných moderních telefonů Sony Ericsson zde nenajdeme ani možnost umístit na úvodní obrazovku nějakou aplikaci, ani zde nenajdeme aktivní pohotovostní režim, kterým jsou poslední modely od tohoto výrobce vybaveny. Menu je tvořené mřížkou dvanácti ikon, další podnabídky už jsou pouze textové a fungují v nich číselné zkratky. Kromě standardního zobrazení menu můžete využít také seskupení ikon do jednoho sloupce, kdy uprostřed displeje vidíte vždy jen jednu velikou ikonu a na pravém boku najdete proužek miniatur. Sám ale preferuji klasické zobrazení a to především pro větší přehlednost a pohodlné ovládání. Základem je přehledný a podrobný telefonní seznam, do kterého se vejde až tisíc kontaktů, k nimž můžete přiřadit celkem pět tisíc položek, což už je úctyhodná hodnota a bude stačit všem budoucím majitelům Sony Ericssonu Spiro. Práci s obsáhlým telefonním seznamem velmi usnadňuje rychlé vyhledávání přímo z úvodní obrazovky bez nutnosti cokoliv spouštět. Nechybí ani možnost zálohovat kontakty na paměťovou kartu s možností jejich následného obnovení, na všechno vám navíc stačí jediné kliknutí, zbytek si telefon udělá sám. Kvalitně zpracované jsou také zprávy všeho druhu, přičemž bych vyzdvihl především možnost zobrazení zpráv ve formě konverzací s jednotlivými kontakty, což je velmi přehledné. Pokud vám ale vyhovuje klasické zobrazení více, najdete v telefonu i toto. Tentokrát v telefonu nenajdeme emailového klienta, u přístroje jako je Spiro by ale stejně neměl využití, takže mi jeho absence nevadí. Naopak potěší celkem pohodlné prohlížení internetu, o které se starají technologie GPRS a EDGE. Pro spojení na krátkou vzdálenost je samozřejmostí technologie Bluetooth, největší radost ale mám z několikrát zmíněného standardního microUSB konektoru.  Základem organizačních funkcí je kalendář, který je naprosto stejný, jako u jiných telefonů Sony Ericsson. Nabízí trojici různých výchozích zobrazení a je velmi přehledný. Určitě by si ale zasloužil nějakou větší inovaci, pokud se totiž podíváme na níže uvedený snímek kalendáře zjistíme, že displej není zdaleka využitý a je to škoda. Pro běžné použití je sice více než dostatečný, ale doba přeci jen pokročila. Samostatnou položku v menu pro sebe získaly budíky, kterých se v telefonu nachází hned pět a pro každý z nich lze nastavit vlastní parametry a opakování. Budíky jsou u všech telefonů Sony Ericsson velmi dobře zpracované a ani Spiro není v tomto směru výjimkou. Dále zde najdeme úkolovník a poznámky, potěší také časovač, stopky a jednoduchá kalkulačka. Tentokrát zde ale nenajdeme převodník jednotek, což je trochu škoda. Chybět nemůže ani přehledný správce souborů, který je i tentokrát rozdělený do tří záložek. V první najdete zobrazenou jak paměť telefonu, tak i paměťovou kartu. V dalších dvou pak každou z pamětí separovaně zvlášť. Ačkoliv organizační funkce ničím nepřekvapí, pro běžné použití bohatě dostačují a telefon si za ně zaslouží pochvalu. Zamrzí ale nemožnost většího využití úvodní obrazovky, nějaká malá aplikace zobrazující události z kalendáře by si místo v telefonu určitě našla a budoucí majitele přístroje potěšila. Sám velmi často používám poznámky a úkolvník, které jsou zpracovány velmi jednoduše, zato jsou ale maximálně fukční. Úkolovník mi ale trochu duplikuje samotné funkce kalendáře, ten ale sám používám pouze k náhledům na jednotlivé měsíce.         Organizační funkce jsou tedy zpracovány velmi dobře a ani nízká cena telefonu neznamená, že byste měli být ochuzeni o nějaké důležité funkce. Co se týká zábavy, tady pak Spiro boduje ještě více a současně poukazuje na nešvar dražších telefonů Sony Ericsson bez otevřeného operačního systému. Mluvím samozřejmě o přítomnosti dvojice standardních konektorů, ať již hudebního 3,5 mm konektoru jack nebo datového (a současně nabíjecího) konektoru microUSB. Spiro je už několikátým levným telefonem Sony Ericsson, který sice nenabízí plnohodnotnou platformu A200 a v některých směrech má o něco méně funkcí, na stranu druhou ale nabízí standardní konektory. Ty zatím Sony Ericsson u vybavenějších telefonů bez otevřeného operačního systému stále ignoruje a nebojím se toto nazvat ostudou. Jinak skvělé modely Elm a Hazel jsou degradovány právě absencí standardních konektorů. My ale dnes recenzujeme model Spiro a v tomto směru je samozřejmě výborné, že telefon standardní konektory nabízí. Především při poslechu hudby oceníte, že si můžete připojit libovolná sluchátka bez nutnosti pořízení nebo používání jakékoliv redukce. Úplně bez investic se ale poslech hudby neobejde, telefon má totiž velmi malou vnitřní paměť a v základním balení nedostanete žádnou paměťovou kartu. Vzhledem k cenám microSD karet je ale pořízení dostatečné kapacity paměti otázkou několika stokorun, telefon si poradí dokonce i s 16 GB kartou, která se dá v obchodech sehnat klidně za cenu na hranici 900 korun. Pro Spiro a typického uživatele podobného přístroje ale bude bohatě stačit karta s čtvrtinovou kapacitou (a tomu odpovídající cenou). Kromě přehrávače hudby samozřejmě nechybí ani rádio (které ale hraje jen pokud připojíte sluchátka) nebo třeba aplikace TrackID, která slouží pro identifikaci skladeb pomocí internetu. Galerie multimédií je velmi pěkně zpracovaná a evokuje modernější telefony na platformě A200. Pohromadě tak najdete vaše fotografie, hudbu i videa a nechybí možnost jejich podrobného třídění.  Fotoaparát nedosahuje žádných úchvatných výsledků, v tomto směru ale nemám Spiru co vyčítat. U přístroje za cenu kolem dvou tisíc korun je totiž podle mého zdaleka nejdůležitější samotná skutečnost, že se v telefonu vůbec nějaký fotoaparát nachází a je schopný pořizovat alespoň momentky. Toto Spiro umí a tím pádem splní většinu fotografických potřeb svých budoucích majitelů. Fotoaparát nabízí rozlišení dva megapixely a nechybí mu ani možnost nahrávat video. Díky absenci autofocusu ale od telefonu skutečně zázraky nečekejte. K dispozici jsou také různé efekty, které potěší mladší zákazníky, kvalitu fotografií to ale samozřejmě ve výsledku nijak neovlivní. Znovu ale opakuji, že u telefonu s touto cenou je fotoaparát spíše do počtu. Kromě nejvyššího rozlišení si můžete nastavit i trojici nižších rozlišení, které se hodí především do multimediálních zpráv. Chybět nemůže ani noční režim nebo třeba samospoušť. Občas může kvalitě fotografií správně pomoci nastavení vyvážení bílé barvy, naopak jako naprosto zbytečnou hodnotím položku nastavení kvality fotografie...                Ačkoliv výrobce v poslední době předvádí, že cesta k ziskovosti vede skrze dobře vybavené a dražší telefony, na levnější přístroje by se nemělo zapomínat a je jednoznačně dobře, že tak Sony Ericsson nečiní. Než se ale vrhnu na samotné zhodnocení modelu Spiro, nadhodím zde téma na diskuzi. Hodně by mě totiž zajímalo, jak tomu bude s levnými telefony u Sony Ericssonu v budoucnu a zdali vůbec má smysl vydávat ještě na trh přístroje, které nedisponují operačním systémem a ani nejsou postaveny na platformě A200. Myslím si, že by tímto výrobce ušetřil dost peněz, už nyní se dají nejlevnější přístroje s A200 koupit velmi levně a do budoucna je samozřejmě vyloučené, aby zdražovaly. Hloupé telefony obecně jsou ale nyní u Sony Ericssonu na ústupu a sám jsem moc zvědav, jak bude portfolio společnosti vypadat třeba za rok touto dobou. Ale zpátky k dnes recenzovanému modelu Spiro.         Ten se vyznačuje velmi příjemným vzhledem (který je ale vlastní všem novým telefonům Sony Ericsson a je docela vidět, že za návrhy telefonu stojí stále stejní lidé) a díky absenci jakýchkoliv experimentů s tlačítky je výsledkem na pohled pěkný a velmi dobře ovladatelný telefon. Především alfanumerická klávesnice je velmi dobře zpracovaná, líbí se mi ale také například obrovské dvojtlačítko pro regulaci hlasitosti. Potěší dostatečně kvalitní displej a méně nároční uživatelé si určitě nebudou stěžovat na fakt, že telefon není postavený na nejnovější platformě A200, ale využívá starší (byť prověřené) řešení, které se ve většině ohledů s platformou A200 shoduje. Typickému (jinak řečeno nenáročnému) uživateli bude toto jedno, do rukou dostane za přibližně dva tisíce korun kvalitně udělaný telefon, který mu dobře poslouží pro telefonování a práci se zprávami všeho druhu, jako bonus pak získá povedený hudební přehrávač, FM rádio a kvalitní organizační funkce. Sony Ericsson Spiro se povedl. Sony Ericsson Spiro můžete zakoupit na oficiálním e-shopu Sony Ericsson  Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. |
| < Předch. | Další > |
|---|